Babička si to svištěla do kopce z Panského mlýna s hlasitým smíchem, zatímco její vnučka funěla kdesi daleko za ní. Prý ‚pospěš, Maruško!‘, brblala si pod vousy puberťačka. No té se to šlape, na elektrokole, zatímco my ostatní musíme makat, abychom se pohnuli z místa, hořekovala Maruška nad vlastním osudem, zatímco sípěla a statečně šlapala dál. To byl nápad, koupit babičce takovou vymoženost. Rodičové si vymysleli takovou zbytečnost a já na to teď doplácím, pokračovala ve svých myšlenkách.
Zasloužené výhody
Maruška chápe, že babička při svém věku a při svém zdravotním stavu může těžko ujet sedm kilometrů do kopce a zase zpátky jen tak, a samozřejmě je ráda, že se babička dobře baví a našla ztracenou radost, ale co je moc, to je moc.